Gymnázium Cheb

Export článků
pilotní škola kin-ballu

pilotní škola kin-ballu

Placák aneb o co většina z vás přišla
Vydáno dne 18. 11. 2012 (1117 přečtení)

Dne 12.11. 2012 se v posluchárně Gymnázia Cheb uskutečnila beseda s Petrem Placákem v rámci projektu Příběhy bezprávíměsíc filmu na školách, který již osmým rokem pořádá společnost Člověk v tísni. Letošní Příběhy bezpráví se zaměřily na období normalizace v komunistickém Československu. Na besedu byly přizvány jen maturitní ročníky a byla určena především  maturantům z dějepisu.



Akce Příběhy bezpráví trvala cca dvě hodiny a byla rozdělena na dvě části. V první části nám byl promítnut dokumentární film České děti, ukazující stinné stránky doby, kdy v naší republice vládla komunistická strana, především pak problémy, které měla antikomunistická opozice se Státní bezpečností. Podstatná část filmu byla věnována právě nezávislé iniciativě České děti a jejímu zakladateli Petru Placákovi. Ve druhé části následovala beseda s pamětníkem - Petrem Placákem.

 Kdo je to Petr Placák?

Petr Placák se narodil 8. ledna 1964 v Praze. Je to syn tehdejšího mluvčího Charty 77 – Bedřicha Placáka. Ve svém mládí stál u zrodu nezávislé iniciativy České děti a byl autorem jejího monarchistického manifestu. České děti organizovaly protirežimní demonstrace v letech 1988 a 1989, vyvěšovaly protikomunistické letáčky. Když se v lednu 1989 pokusil Petr Placák uctít památku Jana Palacha a položil k pomníku sv. Václava květiny, byl (už poněkolikáté) zatčen. Z policejní cely se mu podařilo propašovat moták, kterým vyzýval k opakovanému protestu následující den. Na Václavském náměstí se tak demonstrovalo několik dalších dnů. Z tohoto tzv. Palachova týdne nakonec Petr Placák vyvázl s podmíněným trestem. Petr Placák mimo aktivit spojených  s Českými dětmi působil i v undergroundové skupině The Plastic People. Svými činy podráždil několik „estébáků“, mnoho tehdejších komunistů a zasadil se o změnu režimu. Později stál např. u zrodu monarchistické politické strany Koruna Česká.

V současné době publikuje v českých denících a řídí kulturně-společenský studentský list Babylon. Napsal také několik knih. Tou poslední je kniha Fízl, ve které píše o šikaně, kterou zažíval ze strany Státní bezpečnosti v 80. letech. Jako jeden z pamětníků se účastní projektu Příběhy bezpráví, v rámci kterého zavítal i mezi nás.

 Jak probíhala beseda s Petrem Placákem na naší škole?

 I v dnešní době je Petr Placák nepřehlédnutelnou osobností, nejen kvůli jeho osobitému zjevu ( na muže má neuvěřitelně dlouhé vlasy). Osobitý je dle mého názoru i jeho přístup k práci. Co tedy považuji na jeho práci za osobité? Asi to, že většina lidí pozvaných na besedy do škol počítá s nezájmem studentů, a proto si pro případ, že žádné otázky nebudou, připraví monolog o své osobě, který téměř vždy musí využít. Podobně začala/nezačala i tato debata, a tak byl paní učitelkou Grillovou, která se velmi zdatně ujala role organizátorky a moderátorky celé akce, požádán, aby nejříve řekl několik vět o sobě a o Českých dětech. Pan Placák skutečně řekl jen několik vět a – čekal! Čekal na naše dotazy.  A pak se  již rozproudila cca sedmdesátiminutová konverzace. Mluvilo se o tom, jak Petr Placák prožíval dobu normalizace, proč nemohl studovat, jak dával najevo svůj nesouhlas s totalitním režimem, jak byl unesen „estébáky“  a jaké měl zážitky se Státní bezpečností a „estébáky“. Naše dotazy směřovaly i k současné politické scéně. Ptali jsme se ho na to, co říká výsledku nedávných voleb a koho by volil jako našeho příštího prezidenta.

 Věřím, že to pro nás všechny bylo moc zajímavé povídání.

Pár slov autora na závěr

Z počátku se mi příliš nechtělo psát článek spojený jakkoli s komunismem. Jakožto devatenáctiletý student, který komunismus nezažil, nemám rád vyjadřování některých svých vrstevníků, kteří tvrdí, že komunismus byl takový a makový, tohle vypadá komunisticky a tohle ne.

Nicméně samotný projekt mě zaujal natolik, že jsem se rozhodl, že o něm rád napíšu. Dozvěděl jsem se nové skutečnosti, viděl jsem příběh skutečného bezpráví, a co považuji za nejdůležitější, mohl jsem si události z doby normalizace a sametové revoluce nechat líčit od někoho, kdo u těchto událostí opravdu byl.

Zároveň mi tento článek dává možnost vyzdvihnout učební metody a projekty, které jsou svou formou výjimečné, záživné a zároveň opravdu poučné. Tuto besedu bych společně s dřívějším projektem o OSN a globalizaci, (do které byli bohužel přizváni také jen maturanti) přiřadil k jedněm z nejpoučnějších hodin, strávených na této škole. Doufám, že v budoucnosti podobných akcí bude více a že  bude  příště umožněno většímu počtu studentů se jich zúčastnit.

P.S.

Paní učitelku Grillovou můžete požádat o zapůjčení DVD promítaného filmu, který tentokrát, na rozdíl od 12.11., budete moci zhlédnout i se závěrečnou částí /tu z důvodu vadného DVD, které bylo na naši školu posláno, studenti  neviděli./

Jan  Svoboda,  8.B

 



( Celý článek | Autor: Grillová Martina | Informační e-mail Vytisknout článek )

Kontakty


  • Adresa:
Gymnázium Cheb, příspěvková organizace
Nerudova 2283/7
350 02 Cheb


  • Datová schránka:
m23mjrq

  • Telefon:
739 322 319
739 322 446
734 173 927

  • E-mail školy:
gymcheb@gymcheb.cz
Novinky
24.05.2017: Vernisáž závěrečných prací VV 6.A,B, 2.E
Srdečně zveme všechny učitele, studenty, rodiče a milovníky umění na vernisáž, která se uskuteční 12. června od 15:00 hodin v UVV.
ESF

Tento web byl vytvořen pomocí redakčního systému phpRS.

TOPlist