28. říjen 1918 – přelomové datum našich moderních dějin, školní oslavy 100 let naší státnosti

Kočvara JaroslavAktuality

V každodenním shonu, chvatu a spěchu našeho současného způsobu života nemáme obvykle ani čas zastavit se a ohlédnout. Přitom, jak dobře víme, žádný schopný a zodpovědný řidič se neobejde bez zpětného zrcátka. Bez toho, že bychom pozorně sledovali také trasu, po níž už jsme projeli, tj. naši minulost, můžeme jen obtížně správně volit a cílit svou následující cestu neboli směřovat svou další budoucnost. Také proto jsou podobné chvíle, jako je oslava sto let naší státnosti vhodnou příležitostí ohlédnout se zpět do naší historie a načerpat z ní sílu, energii a poučení pro budoucí dobu. Možností ukázat, že nezapomínáme na své dějiny a kořeny, že jsme hrdí na svou zemi, svoji samostatnost, nezávislost a svobodu.

GALERIE

Předmětová komise dějepisu, zastoupená panem doktorem Jakubem Formánkem a paní profesorkou Lenkou Těžkou, připravila na pátek 26. října 2018 v rámci školních oslav komponované pásmo z mluveného slova, písniček a scének.

Ve školní aule tak mohli žáci vyššího stupně gymnázia, vyslechnout nejrůznější zajímavosti a historií zaznamenané zvláštnosti o vzniku samostatného Československého státu a úloze, kterou v v tomto procesu sehráli, dnes již historické, osobnosti tehdejší doby. Poutavé vyprávění, které profesor Formánek zpestřil dokonce i atraktivním názorným experimentem s balónky (znázorňujícími tehdejší mocnosti v Evropě), vhodně doplňovalo vystoupení žáků třídy tercie A.

Žáci této třídy si pod vedením své třídní učitelky Mgr. Lenky Těžké připravili velmi povedené pásmo dobových písní a dramatických vystoupení. Vydařené výkony žáků tercie A skvěle doplnili také další žáci školy – v roli tatíčka Masaryka student sexty B Jan Komůrka a zpěv doprovázela na klavíru studentka Vlasta Červenková z kvinty A. Písně se žáky procvičovala na svých hodinách hudební výchovy také paní profesorka Dita Lorencová a s překladem do slovenštiny pomohla paní profesorka Anna Švecová. Zvukovou složku pásma vzorně kontroloval a upravoval další student gymnázia – Lukáš Pulec z oktávy A.

V předsálí auly a na dalších místech školy si bylo možné (a dosud stále je) prohlédnout i zdařilá výtvarná díla s tématikou 100 let vzniku republiky. Vytvořili je v hodinách výtvarné výchovy pod vedením profesorek Lenky Štorkové a Daniely Černé žáci prim, sekund, tercií, kvart, kvint a sext. Studentky Ester Pistorová a Alena Loužková z 2. E také pomohly při realizaci (lepení plakátů) výzdoby.

Děkuji ještě jednou tímto způsobem všem, kteří nějakým způsobem ke školním oslavám stoletého výročí naší republiky přispěli. Bylo to poučné, zábavné, humorné, veselé i dojemné. Závěrečná slova pana profesora Formánka pak celá aula odměnila dlouhým potleskem ve stoje.

Na konec bych rád ocitoval, alespoň část jeho závěrečného projevu:

„V říjnu 1918 vznikl stát, který během sta let své existence přežil sedm změn státního uspořádání, jedenáct prezidentů, čtyřikrát změnil rozlohu a dvakrát byl napaden cizími armádami, které tu nebyly vítané. Tento výčet je důkazem bolestí, kterými naše země prošla. Byly to bolesti geopolitické, ale i lidské. Dnes, v roce 2018, se můžeme ohlédnout a reflektovat, co těch 100 let znamená. Žijeme v zemi, na kterou můžeme nadávat, proč ne, je to naše právo každého z nás, ale musíme si uvědomit, a jako historik Vám to mohu podepsat, že se nám nikdy nežilo tak dobře, jako dnes. Nikdy jsme nežili v takovém bezpečí a stabilitě jako dnes. Pozor to není samozřejmost. Jsou země, kde se bojíte jít spát, jsou země, kde nesmíte říct svůj názor, vyjádřit své politické přesvědčení nebo nesmíte na veřejnosti ukázat svou víru či sexuální orientaci. Česká republika je jen torzem republiky, která vznikla v roce 1918, ale i přes všechny historické omyly a chyby jsme dokázali projít až sem, do roku 2018 a opakuji – to není samozřejmost.

Naše země má mezery, má chyby a někdy se za ní opravdu moc stydím, ale… Pamatujme, že jsme ze země Masaryka, Patočky, Havla. Jsme ze země, která může být velmi hrdá – ze země Heyrovského, Seiferta, Holého, Zátopkových, Pirka, ale také jsme země úžasných hor, řek a architektonických skvostů. Žijeme v zemi, která je v OSN, NATO a EU. To vše, co jsem tu vyjmenoval, je jen zlomek toho, proč je tato země zemí, na kterou buďme hrdí.“