Šumava jedna báseň

Milan KůtekAktuality, Tělesná výchova

Červnový oborový týden patří v předposledních ročnících již tradičně sportovně-turistickému kurzu. Jeho horskou variantu, tj. pěší turistiku po některém ze známých českých pohoří, si letos zvolilo téměř třicet studentek a studentů. Slušná turistická banda! (nejenom početně, ale jak se celý týden potvrzovalo, i chováním, za což všem děkuju)

Výletovali jsme v oblasti Železnorudska a naším přechodným bydlištěm se stala „Hojsovka“ (tak všichni, včetně domorodců, nazývají pohodovou obec a oázu klidu Hojsovu Stráž). Z nejznámějších míst této oblasti Šumavy jsme stihli poznat například Špičák, Pancíř, Velký Ostrý, pramen Úhlavy, Černé a Čertovo jezero a samozřejmě Železnou Rudu. Byla to paráda a pohoda současně.

Všichni účastníci vám mohou potvrdit, že šumavský vzduch a příroda léčí. Zbaví vás běžných problémů, především školních, a přivedou na jiné myšlenky. Na některé jedince pak působí doslova zázračně… Jako třeba na Lucku Hradeckou, která začala po tom necelém týdnu na Šumavě mluvit jazykem básnickým:

Čtvrt na devět odbíjí hodiny, s sebou bezinfekčnost, vodu a noviny. Směr Plzeň a dál Hojsova Stráž, krásné počasí kouzlí nám úsměvy na tvář.

Kilometry čekají daleko v národním parku, vždy rozdělení na ranní mix a ranní dámy, zdolali jsme hory po výtečném šálku. Pokaždé čekali jsme na rozcestí, až došli jsme do krásného předměstí. V Železné Rudě nakoupili si dobroty – na rovinu ovoce, do kopců piškoty.

Na Velký Ostrý vydali se jen odvážní, tam bouře nás chytla s velkou horskou vášní. Nordic walking pan Kůtek naučil nás, kéž po těchto verších vyjdete do hor raději než na běhací pás.

Dobrá nálada po celý týden, až ke konci kdy byl k závěru chýlen. Co bylo, je a bude, krásné vzpomínky a dobrá nálada nám v srdcích navždy zbude.

Mgr. Milan Kůtek, veršované ohlasy Lucie Hradecká (3.E)

P.S.: za fotky děkujeme Míše Chárové 🙂